Je potřeba zastavit skupování zemědělské půdy oligopoly, říká Tomáš Březina

Jedním z kandidátů pro příští volbu prezidenta České republiky je i Tomáš Březina. Jako první ze všech doposud známých uchazečů sehnal 50 tisíc podpisů potřebných pro podání své kandidatury. Jak se staví k otázkám zemědělství, potravinářství a klimatické změny?


Potravinová soběstačnost je životní nutností
Pro Tomáše Březinu jsou témata zemědělství a potravinářství, otázky vyšší soběstačnosti, ubývání orné půdy a klimatické změny naprosto klíčovými. „V případě krize se můžeme obejít bez banánů a pomerančů, ale potřebujeme české brambory, českou pšenici, česká jablka a české maso. Obnova zemědělství je zároveň kriticky důležitá pro stav krajiny. Bez velkých stád není půda schopná udržet vodu. Místo přirozeného hnojení se do polí pumpují chemická hnojiva,“ vysvětluje svůj postoj. Březina by si přál osobně vidět přesun větší části zemědělské výroby z velkých podniků do malých farem, i když si uvědomuje, že to není snadné a že je to běh na dlouhou trať. „Co ale musíme udělat okamžitě, je zastavit skupování zemědělské půdy těmi několika málo obrovskými podniky,“ vyzývá Březina.

Řešme především námi vytvořenou zátěž
Březina se staví čelem i k řešení klimatické krize, nicméně dodává, že Česká republika musí především řešit planetární klima na svém území, a to prostředky, které jsou úměrné velikosti naší ekonomiky a naší země. Apeluje na řešení námi vytvořené zátěže: „Nezpochybnitelnou, okamžitou povinností je připravit svou vlastní krajinu tak, aby se vyrovnala s případnými výkyvy.“

Lokální produkty? Jednoznačně ano
Jak by podle Březiny vypadala větší lokalizace určitých druhů výroby? „Jednoznačně bych se klonil k lokální výrobě. Samozřejmě to neplatí ve všech odvětvích. Desetimilionová země nemůže být soběstačná například ve výrobě počítačových čipů, také nemůžeme pěstovat vlastní banány a tabák. Ale ve většině položek je místní výroba lepší volbou,“ dodává. Březina uvádí názorný příklad: „A co se týče ceny, i když nám zájemci dodají egyptské brambory za korunu, zlikvidují tím naše místní zemědělce, a stejně na tom dlouhodobě proděláme. Někdy je lepší zaplatit si o trochu více, ale vytvořit tím pracovní místa pro místní lidi a zbavit se závislosti na výkyvech světových trhů.“